Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Věčné město, jedno z nejstarších, svaté město, město tří náboženství, město neuvěřitelných paradoxů a bohužel také město věčného boje a svárů. To všechno je Jeruzalém, město desítek přívlastků. Město odkud vycházejí, opět se setkávají a v podivné symbióze existují hned tři světová náboženství.

Jedno z nejstarších měst světa

Historie Jeruzaléma sahá opravdu hodně hluboko a Židé jej dokonce považují za místo, kde leží základní kámen celého světa. Archeologické nálezy ukazují na 4. tisíciletí před naším letopočtem, ačkoli písemné prameny se shodují až na 2. tisíciletí. I to však Jeruzalém řadí mezi nejstarší osídlená města. O Jeruzalému se jako o Salemu zmiňuje i hebrejská bible, konkrétně Genesis. Izraelité v čele s králem Davidem ovládli město kolem roku 1000 před naším letopočtem, ke stavbě prvního chrámu došlo až za jeho syna Šalamouna.

« REKLAMA »

Ten se nenechal zahanbit a chrám vystavěl přesně podle popisu v Tóře (základní dokument judaismu). Jeho snahy však přišly brzy vniveč. Židé byli v roce 586 př. n. l. poraženi babylonským králem Nebukadnezarem II., chrám byl zničen a židé vyhnáni do tzv. babylonského zajetí. Začala tím vleklá židovská diaspora, která rozptýlila příslušníky židovského národa po celém světě.

jeruzalém

Spory trvající dodnes

Židé po návratu do Jeruzaléma sice vystavěli druhý chrám, ten pak ale zničili Římané při dobytí města v roce 70. K jeho obnovení už nikdy nedošlo, zůstala jen světoznámá Zeď nářků. Z Jeruzaléma se na mnoho let stalo město pohanské, což změnila až nadvláda Byzantská říše ve 4. století, která z něj udělala křesťanské centrum. Ani tehdy ale nebyl náboženským zvratům konec. Již o dvě století později se dostávají do popředí muslimové, podle nichž z jeruzalémské Chrámové hory vystoupil Mohammed na nebesa.

Toto místo se tak stalo, a dodnes je, třetím nejposvátnějším místem islámu. Následující staletí byla poznamenaná neustálými boji a střídáním nadvlády nad Svatým městem. Devatenácté století přineslo značný nárůst židovského obyvatelstva a Jeruzalém se začal rozrůstat i mimo hranice tzv. Starého města. Ani nadvláda Britů po první světové válce nedokázala zabránit narůstajícím sporům mezi muslimskou a židovskou stranou. Vznik samostatných států Izraele a Palestiny také nepřispěl k ukončení sporu o Jeruzalém jako hlavní město. Izrael jej sice za svou metropoli prohlásil, ale mezinárodního uznání se mu nedostalo.

jeruzalém

Střet kultur

Klíčovou charakteristikou Jeruzaléma, která stojí za všemi jeho problémy, ale i unikátností a neopakovatelnou atmosférou, je tedy jednoznačně trochu až neuvěřitelný střet tří náboženství a odlišných kultur. Tady leží podle Židů základní kámen světa. Tady Mohammed vystoupil na nebesa a tady Ježíš zažil poslední dny svého života i smrt. Judaismus, islám, křesťanství – na jediném místě, společně, někdy v míru jindy na kordy.

Dnešní Jeruzalém má asi 125 kilometrů čtverečních a žije v něm přes tři čtvrtě milionu obyvatel. Původní část Jeruzaléma, tedy Staré město, zaujímá oproti tomu pouhý kilometr čtvereční a každá z komunit tam má svou čtvrť, navíc i část arménskou. Arméni byli totiž prvním národem, který přijal křesťanství, a v 5. století prohlásili po zániku své říše Jeruzalém za své duchovní a symbolické hlavní město.

Jednotlivé čtvrti se od sebe sice liší, ale existují a fungují v občas až nepochopitelné souhře, kterou návštěvníci tohoto úchvatného města poznávají, až když jím procházejí. Propojená jsou nejen jednotlivá poutní místa, ale i samotné domy a ulice svými střechami, po kterých lze projít z jedné části do druhé.

jeruzalém

Chrámová hora

Nahlédnete-li do průvodce po Jeruzalémě, nebudete vědět kam dřív. Olivetská hora, Golgota, Zeď nářků, Cesta utrpení, Chrámová hora… Začněme tedy symbolicky v místě, kde vše začalo. Na Chrámové hoře, nebo také hoře Moriah najdete onen zakládající kámen světa, kámen, ze kterého se Mohammed odrazil na svém koni až k nebesům, což má dokládat otisk kopyta. Právě na tomto místě nechal král Šalamoun vystavět roku 960 p. n . l. první židovský chrám.

Odtud název Chrámová hora. Jak už víme, chrám byl zničen babylonským vpádem, dochovala se jen jeho jediná část – podzemní vodní tunel dlouhý 500 metrů přivádějící do města vodu. V dnešním měřítku se nám může zdát jeho délka zanedbatelná, ale před 2 500 lety jej ručně tesali hluboko pod zemí ze dvou konců města a uprostřed se setkali. Kanál ústí do rybníka Siloe, kde podle bible učinil Ježíš zázrak s uzdravením slepce. Dnes však na vrcholku hory leží muslimský Skalní dóm.

Přístup do něj je umožněn jen muslimům, na Chrámovou horu nesmí Židé vůbec a pro nemuslimy jsou vyhrazeny přesně dané návštěvní hodiny. Ty jsou během neděle až čtvrtka, v pátek a sobotu se na Chrámovou horu nedostanete vůbec.

chrámová hora

Zeď nářků

Z Chrámové hory se po dřevěném mostu Dung Gate dostanete ke slavné Zdi nářků. Tato původní zeď gigantického druhého židovského chrámu, správně nazývaná Západní zeď, je duchovním centrem židovského národa. Právě jí prý prochází všechny židovské modlitby a sídlí v ní šechina, tedy boží sláva. Každý Žid na světě touží po tom, aby se zde mohl pomodlit nebo zanechat napsanou modlitbu na kousku papíru a vloženou mezi kameny.

Symbolický odkaz tohoto místa dalece přesahuje židovskou víru. Při návštěvě Zdi nářků myslete na to, že v pátek a sobotu se zde nesmí fotit. Probíhá totiž šabat a focení židů při šabatové modlitbě je zakázáno. Nezapomeňte také na oděv, který zakrývá ramena i kolena. Bez něj se k posvátným místům nedostanete.

zeď nářků

Podzemní tunely

K Chrámové hoře přiléhá židovská čtvrť Mea Shearim. Ať přijdete v jakoukoli roční dobu, vždy je tady co k vidění. Židé stále slaví nějaké svátky a už jen sledovat místní cvrkot v ulicích a přípravy je nezapomenutelným zážitkem. V oblasti Chrámové hory lze také sestoupit na prohlídku tunelů, které byly vykopány podél původních zdí Šalamounova chrámu.

Kromě možnosti obdivovat obrovské kamenné kvádry je tady ještě jiný důvod, proč tunely navštívit. Za posledních 2000 let byl Jeruzalém dvacetkrát zbořen a znovu postaven, původní ulice, po kterých chodil Ježíš, jsou tedy ukryty hluboko v podzemí. Tam na vás teprve, až budete kráčet po původní dlažbě z období římské okupace, dýchne ta správná atmosféra. Tunely jsou jednosměrné, přístupné pouze s průvodcem a na jejich prohlídku je lepší se objednat předem.

Via Dolorosa – Cesta utrpení

Toužíte-li projít si tuto křížovou cestu, kterou Ježíš kráčel s křížem až na místo svého ukřižování, místní podnikavci vám k tomu půjčí i dřevěný kříž, aby byl váš zážitek co nejvěrohodnější. Největší překvapení vás však nejspíš čeká již na začátku. Cesta utrpení Ježíše Krista totiž prochází křesťanskou, ale převážně muslimskou čtvrtí. V kontextu dnešní doby nás nevyhnutelně napadá otázka, zda na světě může existovat absurdnější místo. Ještě jedno na vás zanedlouho čeká.

Ale procesí s křížem na bedrech proplétající se pulzujícím arabským bazarem je podívaná, kterou nikde jinde na světě nezažijete. Cesta začíná u Lví brány a má několik významných zastávek. První je v místě odsouzení Pilátem Pontským, následují například zastavení u míst, kde byl Ježíš zbičován, kde klesl pod tíhou svého kříže, kde se setkal s matkou a samozřejmě také místa, kde byl přibit na kříž, ukřižován a položen do hrobu. Posledních pět zastávek je tak už v místě původní Golgoty, dnes Chrámu Božího hrobu.

chrám božího hrobu

Chrám Božího hrobu

Chrám vybudovaný na Golgotě, tedy hoře ve tvaru lidské lebky, na které byl Ježíš ukřižován a pohřben, je již na území křesťanské čtvrti. V tomto ohledu zdá se být všechno v pořádku. V chrámu mají svoje kaple všechny hlavní křesťanské církve, vyjma protestantských. Mezi kněžími však dochází i na tak posvátném místě k častým šarvátkám. Za Osmanské říše byl proto v roce 1820 vyhlášen status quo a vše v Chrámu Božího hrobu se řídí muslimskými pravidly. Klíče od něj má již 200 let vždy pouze jeden člen muslimské rodiny a chrám každé ráno odemyká a večer zase zamyká. Ano, tušíte správně, druhý největší paradox na území Jeruzaléma je právě zde.

chrám božího hrobu

Olivetská hora

Prošli jsme místa spojená s Ježíšovou smrtí, pojďme ještě na skok tam, kde Ježíš pobýval a kde byl poslední večer před ukřižováním. Právě na úpatí Olivetské hory ležela Getsemanská zahrada, kde Jidáš zradil Ježíše polibkem. Olivové háje, které ji pokrývaly, už dávno prořídly, zato tu vyrostl největší židovský hřbitov na světě. Židé věří, že právě od této hory má přijít mesiáš a vzkřísit mrtvé. Sto padesát tisíc hrobů dokládá, že je tento prostor tím nejposvátnějším místem, kde se Žid může nechat pohřbít.

olivetská hora

Arménská čtvrť

Arméni se coby jeden z prvních národů, který přijal křesťanství, usídlili v Jeruzalémě po zániku své říše. Jeruzalém považují za své duchovní hlavní město. V jejich části města najdete kostel sv. Jakuba, horu Zion, ale také hrob krále Davida a místo poslední večeře.

jeruzalém

Ačkoli se může zdát, že prohlídka tohoto úžasného města je spíše pro věřící, nenechte se zmást. Neopakovatelná atmosféra a téměř hmatatelný genuis loci ohromí snad každého návštěvníka a nejeden z nich bude litovat, že si na svých cestách vyhradil na Jeruzalém pouze den či dva. Nikde jinde totiž neexistují tak odlišné a přitom vzájemně propojené světy vedle sebe.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Komentáře obsahující útoky na třetí osoby, linky na externí zdroje (URL) a taky komentáře neobsahující názor k tématu článku nebudou publikovány. Děkujeme za pochopení a přejeme plodné diskuze.

« REKLAMA »