Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Poslední dobou dáváme velký prostor seberozvoji, léčení vnitřních neduhů a v neposlední řadě také zlepšování mnoha vztahů, které byly doposud na hraně snesitelnosti. Proč tedy ještě stále nedokážeme nechat předsudky stranou?

Předsouvání mylných představ

V čem jsou předsudky tak špatné? A proč vlastně vznikají? Lidé obecně, ačkoli si to mnozí nechtějí přiznat, žijí ve stereotypech: a to už od dětství. Už malé děti se učí prostřednictvím stereotypů vnímat své okolí a poučit se z minulých zážitků. To je samozřejmě přirozené a lidské. Teprve předsudky bez předchozí zkušenosti jsou svým způsobem špatné – protože soudíme vše okolo sebe bez vlastní zkušenosti, aniž bychom tomu dali šanci přesvědčit nás o opaku.

« REKLAMA »

Podle slovníku představují sociální stereotypy od roku 1953 zjednodušené pojetí charakteristik typických pro osoby nebo skupiny. Nejhorší je však na předsudcích právě jejich zjednodušenost, která bere v potaz obecně známé informace, většinou získané od jiných, tedy již přejaté a mnohdy i upravené.

„Společenské stereotypy nám tak na jedné straně zjednodušují orientaci v životě a naše rozhodování, ale bohužel též podporují primitivní a ostré rozdělení na „my“ a „oni“.“

– PhDr. Ing. Eva Boháčková, Ing. Václav Křemen, PhD.

Předsudky ve vztazích

Bohužel jsou společenské stereotypy velmi silně vnímány především při navazování nových vztahů, a to nejen těch přátelských, ale také a hlavně těch partnerských. Dáváme přednost zkušenostem jiných, subjektivně vnímaným výpovědím o vztazích apod., aniž bychom dali danému člověku jakoukoli šanci.

Příkladem může být např. hodně známý film Román pro ženy, kde se Laura, dvacetiletá spisovatelka, naprosto zamiluje do Pažouta, bývalého muže její matky. Zároveň však v sobě vůči Pažoutovi nese mnoho předsudků, hlavně kvůli jeho buranství, které jí matka se vztekem mnohokrát popisovala. Myslíte si, že by se Laura zamilovala do Olivera i tehdy, kdyby od začátku věděla, že jde o TOHO Pažouta? Spíše ne.

Měli bychom více vnímat vlastní potřeby a přesvědčení a nedávat hned na názory ostatních bez jakékoli filtrace informací nebo zvážení jejich pravdivosti.

„Všichni o něm tvrdili, že je děvkař. Oslovoval mě Kotě. Puso, ale ostatní tvrdili, že to říká každé. Byla jsem sice opatrnější, ale chtěla jsem se přesvědčit sama o tom, jaký uvnitř je. A dnes jsme spolu už téměř 10 let.“

– Klára z Prahy, 28

Častokrát nechápavě kroutíme hlavou nad mnohými zamilovanými páry, jak se k sobě nehodí, jak jim to spolu nesluší – ale ve skutečnosti všichni vidíme jen bublinu zvenčí. Uvnitř mohou být tím nejkrásnějším párem na světě bez hádek, násilí a trápení. A co vy? Věříte předsudkům nebo vlastní intuici?

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Komentáře obsahující útoky na třetí osoby, linky na externí zdroje (URL) a taky komentáře neobsahující názor k tématu článku nebudou publikovány. Děkujeme za pochopení a přejeme plodné diskuze.

« REKLAMA »