Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Feminismus nám říká, že muži a ženy jsou si rovni. V populárně psychologické literatuře se zase dočteme, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. Jak to tedy je? A jak mohou muži se ženami komunikovat, aby si rozuměli?

Podle spisovatele Davida Deidy je pravda někde uprostřed. Ženy a muži jsou si ve všech životních situacích samozřejmě rovni, to ale neznamená, že tyto situace neprožívají rozdílně a nemají tak i rozdílné potřeby řešení těchto situací. Ve své knize Cesta pravého muže radí nezkušeným mladíkům i zkušeným vztahovým matadorům, jak komunikovat se ženami pro oboustrannou spokojenost a harmonii ve vztahu. Možná vám jeho rady přijdou trochu překvapivé, ale proč to nevyzkoušet na vlastní kůži?

« REKLAMA »

Rada první – Neberte ženu doslova

Touto radou rozhodně není myšleno, aby muž svoji něžnější polovičku nebral vážně. Ale muži si podle Deidy ušetří mnoho starostí, když si uvědomí, že ženiny nálady, touhy a potřeby se během času mění. A to nejen během měsíce, kdy kolísá její hladina hormonů, ale klidně i během dne. To, co žena říká, je tedy vždy odrazem jejího aktuálního rozpoložení, nikoli neměnnou pravdou, na kterou by se dalo přísahat.

Oscar Wilde říkal, že ženy nevědí, co chtějí, ale nedají pokoj, dokud to nedostanou. My bychom to rčení trochu upravili – ženy vědí, co chtějí, ale každou chvíli chtějí něco jiného.

Pokud se muž smíří s proměnami nálad své partnerky a s tím přicházejícími proměnami jejích potřeb, ušetří sobě i jí spoustu zbytečných hádek. Neznamená to se přizpůsobit každému drobnému rozmaru, s kterým žena přijde. Stačí prosté uvědomění, že žena je proměnlivá bytost a smíření se s tímto faktem.

Deida ve své knize píše, že žena je jako oceán – a to je velmi trefné přirovnání. Stejně jako oceán je proměnlivá, bouřlivá, hluboká a neuchopitelná. Muž by tak své ženě neměl stavět hráze, přehrady a kanály, ale spíš si postavit pořádně pevnou loď, na které oceán zvládne brázdit za každého počasí.

Rada druhá – Hádejte se

Pojďme ale od metafor zase k praktickému životu. Asi si teď ťukáte na čelo. Odkdy je na hádkách něco pozitivního? Který blázen by něco takového radil?

Samozřejmě, že tu nikdo nevybízí ke každodenním hádkám za každou cenu. Občas ale mezi partnery napětí vyeskaluje tak, že to nelze řešit jinak, než ostřejší výměnou slov. Muži v takových situacích mají tendenci odcházet a říkají ženě, že si o tom promluví, až se oba uklidní. Jenomže tenhle analytický přístup je pro mnoho žen jako studená sprcha, která nepůsobí jen na aktuální rozjitřené emoce, ale i na jejich vnímání lásky ve vztahu.

Zní to neuvěřitelně, ale když se muž odmítne se ženou hádat, na její podvědomé úrovni je to totéž, jako by jí řekl, že mu na ní nezáleží. Výměna názorů, byť ostrá a plná emocí a třeba i vzteku a slz, je jednou z mnoha zkoušek, kterými vztahy mužů a žen prochází. Pokud tuto bouři ustojíte, žena ví, že zvládnete i horší věci, které vás mohou na společné cestě životem potkat. A navíc, pokud zrovna nelítají talíře, hádka dokáže pročistit vzduch a většina šťastných párů po čtyřiceti letech manželství vám potvrdí, že bez hádek by to nešlo.

Rada třetí – Neraďte, sdílejte

Průměrný muž prý za den řekne asi 7000 slov, průměrná žena kolem 20 tisíc. Možná tento velký nepoměr vychází i z přístupu k řešení problémů. Muž problém se svými blízkými analyzuje, vyhodnotí a navrhne nejlepší řešení. Žena jedná více intuitivně. Vycítí řešení ještě dříve, než o problému vůbec začne přemýšlet, a se svými blízkými potřebuje spíš probrat, jaké pocity v ní daná věc vyvolává, chce sdílet, chápat. A na to je logicky třeba mnohem více slov, než na prosté mužské 1+1=2.

Pokud za mužem přijde jeho partnerka a chce si popovídat o něčem, co se jí děje, muž často očekává, že ho žádá o radu. Navrhne jí tedy řešení, které považuje za smysluplné a nevidí důvod, proč se dál o věci bavit. Ženy ale mnohdy nepotřebují analýzu, ani radu. Potřebují jen někoho, kdo je vyslechne a nabídne jim oporu, lásku a bezpečí, ať už se samy rozhodly pro jakékoli řešení. Muži by podle Deidy mohli zkusit občas méně myslet a víc se svými partnerkami prostě jen být, objímat je a věnovat jim pozornost.

Každý člověk je jiný a neexistuje žádná vztahová šablona, která by se dala aplikovat na všechny lidi bez rozdílu – někdy si asi říkáme, bohužel. Základem fungujícího vztahu, který vám potvrdí každá kniha i každý „vztahový guru“, je ale vždy komunikace a vzájemně věnovaná pozornost. Až si každý, muž nebo žena, bude umět říct, co přesně od toho druhého potřebuje, nebudou už knihy o vztazích ani tyto články potřeba. Zatím můžete, milí pánové, zkusit méně potlačování a více hádek, méně analýzy a více lásky. Za vaše vlastní zkušenosti budeme samozřejmě rádi v komentářích.

Foto: pixabay

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Komentáře obsahující útoky na třetí osoby, linky na externí zdroje (URL) a taky komentáře neobsahující názor k tématu článku nebudou publikovány. Děkujeme za pochopení a přejeme plodné diskuze.

« REKLAMA »