Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Byli jste někdy v Rusku? Já ano. A nestačila jsem se divit. Ne, že by mi tolik učarovala proslulá krása tamějších žen (před odjezdem jsem se trochu bála, že si budu na každém kroku připadat jako šereda a chodit kanály, naštěstí to nakonec bylo v normě), ale uhranula mě jejich ženskost.

moscow

To je totiž to, co z místních žen dělá jedny z největších krásek světa. Nejde ani o dokonalou tvářičku, nebo snad perfektní postavu či bezchybné vlasy. Ale jde o to, že se nebojí ukázat, jakého jsou pohlaví a rády prodají to, co jim příroda (pro hnidopichy možná taky šikovný chirurg) nadělila.

« REKLAMA »

Je to tak jednoduché…

Já se velmi ráda cítím být ženou. Neříkám, že nosím podpatky a šaty každý den, ale kalhoty versus sukně/šaty u mě vedou tak půl na půl. Výjimkou je jedině léto, kdy kalhoty nosím minimálně, kraťasy vytáhnu akorát na běh nebo na dovolené a užívám si většinou té letní pohody v šatech nebo v sukni. Vždyť léto je tak jednoduché…

Spodní prádlo (někdy taky ne, haha), přes hlavu přehodit lehké šatičky a vyrazit. A je jedno, jestli to přes den zkombinuji s větší taškou a sandálkami, nebo na večer třeba i ten stejný outfit po celém dni umocním vysokými podpatky a malým psaníčkem. To je zkrátka to, co na teplém počasí miluji. Tu jednoduchost, kdy nemusím stát 20 minut před skříní a řešit, které triko se hodí ke kterým kalhotům, kozačkám, jaké sako přes to, jaký svetr a ještě navíc šálu a čepici s rukavicemi. No jak říkám. Vylézt z domu upravená mi trvá v zimním období stokrát dýl. Ale neodbíhejme od tématu.

30175

Takto prosím ne. Foto: modnipeklo.cz

Její postava si sice kraťásky může dovolit, ale... Foto: modnipeklo.cz

Její postava si sice kraťásky může dovolit, ale hrdost by si je dovolit neměla… Foto: modnipeklo.cz

Foto: modnipeklo.cz

Foto: modnipeklo.cz

Jak říkám, užívám si své ženskosti a ráda se upravuji každý den předtím, než někam vyrazím. Nečekejte, že si hodinu maluji fasádu, natáčím vlasy, lepím řasy a bůhvíco ještě. Naopak vyznávám určité zdůraznění toho pěkného a zakrytí nedokonalého, co mám. Ale vše co nejpřirozeněji. Lehký makeup, rtěnka nebo stíny na očích, UČESANÉ ČISTÉ vlasy, deodorant, voňavka a jdu.

Schválně tady zdůrazňuji, co ráno dělám, protože si pak na ulici připadám, jako bych snad byla nějaký vyvrhel. Zkrátka nezapadám do průměru. Ne tím, že bych byla kdovíjak krásná, jsem prostě jen upravená víc, než většina žen, které na ulici potkám. Ještě hůř, když si dám ty šaty a podpatky, že. To si pak připadám na ulici nebo v MHD skoro jako kriminálník. Jako bych něco provedla. Ženy mě probodávají pohledem, muži se otočí, ale tak nějak tuším, že si jen řeknou, že jsem hloupá fiflena a že mají rádi tu svoji Máničku, která přece tohle vůbec nepotřebuje a mají ji rádi takovou, jaká je.

Každá žena by si na sebe měla najít čas

Upravené za každé příležitosti, takové jsou ženy v Indii

Upravené za každé příležitosti, takové jsou ženy v Indii

I Thajky si na úpravě vzhledu dávají záležet

I Thajky si na úpravě vzhledu dávají záležet

No, já se mám taky ráda taková, jaká jsem. Ale čistě pro svůj pocit z toho, že jsem žena, a chci se tak i cítit, tak je taková úprava a hygiena přirozenou součástí mého života. Jak se pak vždy venku přesvědčím, nemá to tak každá. Ale vždyť je to tak jednoduché! Já prostě nechápu, jestli ty ženy to neumí, nechtějí nebo je to prostě nebaví, ale proč mě potom tak probodávají pohledem?! Chápu, že maminka od dětí má podstatně méně času a někteří si rádi přispí, no já si vždy najdu ráno těch 10 minut a před tím, než opustím dveře, se sebou něco udělám.

Abyste si nemysleli, nedělá mi problém vyrazit bez makeupu, třeba teď na dovolené jsem se za tři týdny namalovala všehovšudy asi dvakrát, když jsme vyrazili s přítelem na večeři. Nebo sport a makeup, to je u mě jasná protichůdnost. Ale i zde občas narazím. Když jdu sportovat ráno nebo jsem prostě neměla se důvod ten den malovat, vyrazím jak mě příroda stvořila. Ale ty pohoršené pohledy, když večer běhám parkem s celkem dokonalým makeupem nebo se potím na hodině bodystylingu? Ne, lidi, opravdu jsem se nenamalovala kvůli fitku, ale mám za sebou celý den v práci a nebudu se kvůli sportu odmalovávat. Takže jsem vlastně taky líná.

Ulice Mongolska a fotografie Mihaely Noroc

Ženskost není o make-upu, ale o hrdosti být ženou

Myslím si, že tu možná snad trochu konzervativní péči o sebe máme v rodině. Moje maminka mě v tomto vychovala, vždy jsem ji každé ráno obdivovala, jak se maluje před zrcadlem zatímco já pojídám Pribiňáček a koukám na pohádky v televizi. A moje babička, ta byla také dáma s velkým D. Jsme zkrátka asi ještě stará škola. No ale mně to stále nejde do hlavy. Tak třeba to Rusko, tam ženský zkrátka v kalhotách skoro nevidíte. Šaty a sukně nosí ženy každého věku, podpatky aspoň minimální, ale ne žádné kecky a kdovíco. Je jedno, z jaké třídy žena pochází, co vystudovala a kolik vydělává. Chce se prostě cítit ženou.

A navíc ty jejich vlasy! Bože, holky český, zajeďte se tam podívat a vemte si trošku inspirace. Co občas vidím kolem sebe, tak si říkám, že vůbec nechápu, kam chodíte na ty příšerné melíry, jak můžete vyrazit s mastnými vlasy a vůbec, půlka žen vypadá, jakoby vlasy braly jako nutnost a otravu. Vždyť je to přece naše přednost (mimochodem, chlapi vnímají vlasy jako symbol ženské plodnosti, čistě geneticky, ne že by nad tím tolik přemýšleli).

Chrám v Myanmaru a další žena ze série fotografky Mihaely Noroc

Chrám v Myanmaru a další žena ze série fotografky Mihaely Noroc

Emancipace a ženskost nejsou protiklady

No a to tak není jen v Rusku, samozřejmě.. Spíš jakoby ta mladá generace a určitý západní vliv spolu s emancipací všechno ženské v nás zabíjely. Prohlédněte si Thajky, Japonky, Číňanky, vzpomeňte si na Sophiu Loren a Audrey Hepburn. To nebyly dámy jen proto, že byly slavné, tehdy tak chtěla vypadat každá a taky se tím řídila. Ale nemusíme chodit daleko, vždyť i ty Slovenky se o dost víc snaží, a co třeba hrdé 185 cm vysoké Chorvatky všeho věku, které kolem vás projdou na deseticentimetrových podpatcích s hlavou hrdě vztyčenou?

Italian actress Sophia Loren, circa 1955. (Photo by Diltz/RDA/Getty Images)

Sophia Loren z roku 1955, instyle.com

A co vidím u nás? Šaty nosí spíš ženy, které na sebe už nic jiného nenavlíknou (vzhledem ke svým proporcím), a podpatky? Haha, dobrý vtip. Makeup? Ještě lepší humor. A všude ženský v kraťasech a kalhotách, ještě hůř legínách, a v keckách nebo odporných balerínkách. Ble. Holky, kdyby ty šaty byly nějak nepohodlný, tak to pochopím. Kdyby škodily vašemu vzhledu, tak to taky pochopím. Ale viděly jste se někdy v kraťasech zezadu? Ne, opravdu vám ta celulitida záhadně nezmizí, když se narvete do těch šortek. A tmavé prádlo pod světlé oblečení taky není to pravé ořechové. Ale o tom zase jindy.

ny

obyčejné ženy New Yorku, 1940

Zkrátka, vzpamatujte se a buďte trochu ženy! Ať na ty dámy nemusíme koukat jen v zahraničí nebo na ně vzpomínat v klasických filmech.

Foto: pinterest.com, modnipeklo.cz

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Komentáře obsahující útoky na třetí osoby, linky na externí zdroje (URL) a taky komentáře neobsahující názor k tématu článku nebudou publikovány. Děkujeme za pochopení a přejeme plodné diskuze.

« REKLAMA »