Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Než se Whitney Museum of American Art přestěhovalo na nové místo na dolním Manhattanu, uspořádalo diskusi na téma, co je potřeba, aby bylo muzeum bezpečným a příjemným místem. Zajistit toalety pro všechny osoby napříč pohlavním spektrem se přitom objevilo téměř na špičce seznamu požadavků. „Pozvali jsme umělce, kteří se hlásí k celé genderové škále,“ uvedla ředitelka pro přístup a komunitní programy Danielle Linzerová.

„A hlasitě a jasně jsme slyšeli, že právě tohle je něco, k čemu chtějí mít přístup. A raději než cestu eufemizace jsme se rozhodli vsadit na přímočarost,“ dodala.

« REKLAMA »

new-york-city-336475_1920

Nápisy v nové budově tak hlásají „toalety pro všechna pohlaví“, a Linzerová už prý před nimi viděla ženy, jak se hlasitě podivují: „To mám jako jít na pánský záchod?“

Muzeum ale není jediné, které muselo změnit postoj k jednomu z nejzásadnějších veřejných prostorů, poznamenává list The New York Times. Když se do značné míry vyřešily otázky kolem otevřené služby v armádě či sňatky osob stejného pohlaví, představuje boj za záchodky pro všechna pohlaví nejnovější problém občanských práv komunity LGBT (lesbiček, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Školy, univerzity, muzea, restaurace a dokonce i Bílý dům přehodnocují tradiční dělení na „pány“ a „dámy“, což vede k závratné škále často velmi kreativních nápisů, značek a slovníku. Částečně to má i právní důvody – řada amerických měst přijala totiž směrnice nařizující úpravu toalet pro všechna pohlaví. Jiná města či státy se tomu ale zatím brání. Například ve Wisconsinu požadují dva státní poslanci, aby školní rady vyčlenily záchodky výhradně pro dané pohlaví, které je definováno „fyzickými atributy muže či ženy“.

school-toilet-209058_1920

Mnoho transgenderových osob uvádí, že si plánují denní program v souladu s tím, kde a kdy si budou moci odskočit. V jiných případech riskují záněty močových cest, když svou potřebu zadržují, případně riskují obtěžování až násilí, pokud jdou na toaletu podle pohlaví, s nímž se identifikují.

V Americe začaly být veřejné záchodky běžné až na konci 19. století. Epidemie cholery během občanské války přiměla obyvatele, aby si uvědomili, že není vhodné lít obsah svého nočníků z okna, a položila větší důraz na veřejnou hygienu.

Ovšem už od doby svého zavedení se veřejné záchodky staly podivným vzduchoprázdnem pro občanská práva – ať už se jednalo o Afroameričany či osoby s handicapem. Diskriminace vůči transgenderovým osobám tento problém znovu postavila do středu pozornosti.

door-784775_1920

Jako nejlogičtější se v ideálních podmínkách jeví zavedení společných toalet pro všechna pohlaví, ale ve skutečném životě to může být složitější, proto řada míst sahá ke kompromisním řešením, jako je společná toaleta a zároveň klasické záchodky pro ženy a muže.

Pokud jde o genderovou sebeidentifikaci, je spletité i její jazykové vyjádření: pohlavně neutrální, pro všechna pohlaví, genderově inkluzivní, genderově otevřený, unisex. Například newyorská škola Barnard College používá na záchodcích označení „genderově inkluzivní“ – jejich zavedení navíc provázel oběžník, v němž stálo: „Chceme, aby každý mohl močit v klidu.“

Nevadská univerzita v Las Vegas zvolila slova „pohlavně neutrální“ a „unisex“, byť tyto termíny se v transgenderové komunitě s příliš velkým nadšením nesetkaly. „Pohlavně neutrální je pro mě stejné, jako říct ‚barvoslepý‘,“ říká aktivista za práva transgenderových osob Genny Beemyn. „My vidíme pohlaví. Popírat to, je popírat skutečnost lidí. Snažíme se zvýšit uznání rozmanitosti pohlaví namísto jeho vymazání.“

Stejné zmatky panují kolem piktogramů, které by toalety měly označovat. Prosazuje se světově zažité WC (zkratka slov „water closet“ – splachovací záchod) či různé hermafroditní postavičky. A objevují se i různé žertíky na dané téma.

Například k kavárně White Dog ve Filadelfii označili dva záchodky pro demokraty a pro republikány. A další dva pro zvedače a pro sedače. Místní se dobře bavili, ale pro turisty to bylo poněkud matoucí – a před záchodky postávali zdvořilí Japonci, kteří netušili, jak tedy mohou jít.

Naopak žádného omylu se nemohou dopustit ti, kdo zavítají do restaurace Founding Farmers ve Washingtonu. Jejich záchodky nesou označeni „muži“, „ženy“ a „ten zbytek z nás“.

New York 15. listopadu (ČTK/The New York Times)

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Komentáře obsahující útoky na třetí osoby, linky na externí zdroje (URL) a taky komentáře neobsahující názor k tématu článku nebudou publikovány. Děkujeme za pochopení a přejeme plodné diskuze.

« REKLAMA »